Syn.: Juncus glaucus Sibth., Juncus paniculatus Hoppe ex Mert. et W. D. J. Koch, Juncus tenax Poir.
Česká jména: sítina sivá (Domin et Podpěra 1928, Polívka et Otruba 1948, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: sitina sivá (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité / sitinovité
Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem. Vyskytuje se v celé Evropě vyjma severní části, Makaronésii, v severní a jižní Africe (včetně Kapska a Madagaskaru), izolovaně v Zairu, v Asii na Blízkém a Středním východě, přes Kavkaz až do Mongolska a Číny, na jih do Indie. Druhotně v Severní i Jižní Americe, Austrálii a na Novém Zélandě. U nás dosti hojně od nížin do hor.
Ekologie: Roste na minerálně bohatých stanovištích na březích vod, v bažinách, na prameništích, vlhkých loukách, ale i při okrajích cest nebo v příkopech. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalé, hustě trsnaté, nápadně šedozelené byliny s plazivým oddenkem. Lodyhy přímé, oblé, rýhované, bezlisté, s bílou přihrádkovanou dření, řidčeji duté. Listy podobné lodyhám, na kvetoucích lodyhách zakrnělé pochvy. Květy tvoří chudý, zdánlivě postranní kružel, který vyrůstá v paždí dlouhého listenu, pokračujícího ve směru lodyhy. Okvětních lístků je 6, úzce kopinatých a špičatých, asi 3 mm dlouhých, nazelenalých až světle hnědých, na okraji s blanitým lemem. Tyčinek 6. Plodem je oválná nebo vejčitá, na vrcholu hrotitá tobolka.
Fotografováno ve dnech 10. 6. 2010 (Česko, v Praze-Řeporyjích) a 29. 6. 2011 (u Černošic).